Asi jste to každý někdy zažil. Potkáte na ulici někoho, koho jste dlouho neviděli a první otázka je: „Jak se máš?“ a často hned následuje: „A co teď vlastně děláš?“
Pro mě to byl často dost šílený moment.
Hlavou se mi začne honit základní otázka. Mám druhé odbít nějakou krátkou odpovědí jako např. že trénuji badminton anebo je to opravdu zajímá a chtějí znát celou aktuální situaci? Což znamená minimálně 10 minutové vysvětlování. A po pravdě, někdy je těžké se v tom rychle zorientovat.
Snažila jsem se vždy nějak vytušit, která z variant je aktuálně ta správná. Někdy to vyšlo, jindy ne.
Až jsem se na jedné akci potkala s Lenkou Helenou Koenigsmark , která mě naučila nové slovo "lomítkář".
Od té doby začala být odpověď na otázku: „Co děláš?“ celkem zábava. Dost často lidé reagují překvapeně a zprvu si myslí, že se jedná o nějakou matematickou práci se zlomky.
Ale tajemství tkví jinde. Lomítkář je člověk, který se věnuje více profesím najednou. Takže dělá „něco lomeno něco lomeno něco“. Nevím, jestli jde o jediný význam slova a zda je zaznamenán ve výkladovém slovníku. Ale pro mou úlevu při odpovídání je ideální.
Když se tedy podíváme na mé profese či role, tak do seznamu bude patřit: lektorka zdravotního a kompenzačního cvičení/trenérka badmintonu/autorka dvou knih/vyučující na univerzitě/mentální koučka/organizátorka Badmintonové konference pro trenéry/organizátorka víkendů pro ženy/tvůrce na sociálních sítích či blogu. To by myslím stačilo. Možná jsem na něco zapomněla, ale to nevadí. O to nejde.
Dřív mi přišlo, že je to docela chaos. Byly tam v tu dobu i další role, z dalších oblastí. Přepínat z jedné role do druhé a současně na všechny mít čas a prostor. Nejen k tomu je vykonávat, ale také se v nich posouvat.
Postupně se začaly oblasti přibližovat k sobě. Společným pojítkem vnímám pohyb nebo sport. Takže se to nejen zevnitř, ale i zvenku začalo zklidňovat a vzájemně propojovat.
To, co aktuálně řeším je, jak je pojmout v komunikaci směrem ven. Na kurzech i konzultacích, kde jsem byla a mluvili jsme o online marketingu, byl vždy základní krok „pojmenovat si svého klienta“. Kdo to je a co potřebuje. Od toho se odvíjí vše ostatní.
... ale...
kdo to je v mém případě?
Jste to právě Vy?
Budu ráda za Vaši radu. Jak mě zvenku vnímáte Vy? Čemu bych se podle Vašich dosavadních zkušenosti se mnou měla věnovat? Anebo pokračovat takto jako lomítkář, co pracuje se všemi věkovými kategoriemi do cca 6 let do cca 85 let?
Své tipy a rady můžete poslat na můj e-mail: sport@eliskamaixnerova.cz
Předem děkuji za Váš čas a přispění. Ať se Vám daří.
Jsem autorka knih Dopisy mladému sportovci od Vítěze a Krátká zamyšlení pro rodiče mladých sportovců. Žena, která miluje život, pohyb a ráda inspiruje druhé.
Víc jak 15 let pracuji s mladými sportovci, primárně badmintonisty. Role jsou různé, trenérka, lektorka kompenzačního cvičení či mentální podpora s důrazem na samostatnost sportovce. Badmintonu se věnuji celý život a baví mě na něm to, že je stále co objevovat. Jsem stále aktivní hráčka, která má na svém kontě medaile z českých i mezinárodních akcí i účasti na Mistrovství Evropy a světa.
Vedu v Praze lekce zdravotního cvičení pro veřejnost. I v lekcích se snažím lidi edukovat, jak správně pohyb provádět. Vzdělávání je mi celkově blízké. Proto mám radost, že mohu také učit na vysoké škole a organizovat Badmintonovou konferenci pro trenéry již několik let.