S prvním zázrakem při přípravě knihy, grafičkou Lenkou, se již znáte, je to opravdu skvělá žena a spolupráce s ní je pro mě velkou radostí. Na našem prvním setkání jsem jí představila knihu, ukázala jsem jí, co mám a ona hned přišla s nějakými nápady a měla další otázky. Od té doby se potkáváme a ladíme vše, co je třeba.
Když mají lidé v týmu stejný cíl, práce je pak efektivní a smysluplná.
A takového člověka do týmu jsme získaly ještě jednoho. Měly jsme několik debat o tom, jaké obrázky či ilustrace se do knihy hodí. Mnoho informací a představ jsem měla z letních kempů s mladými hráči, kde jsme se o tom bavili.
Domluvily jsme se, že zkusíme zjistit, koho máme ve svém okolí.
Já jsem měla už trochu předjednané dvě slečny, hráčky a trenérky badmintonu, které jsem poprosila o zaslání ukázek. Lenka nelenila a optala se v práci svých kolegů a poslala mi odkaz na ilustrátorku Báru, partnerku od kolegy.
Když jsem viděla její ilustrace, někde uvnitř jsem tušila, že jsme našly, co jsme hledaly.
Dohodly jsme s Lenkou, že ji osloví a zjistí, jestli by měla chuť se k nám přidat. Měly jsme pak velkou radost, když souhlasila. Setkaly jsme se společně všechny tři na čaji a s potěšením mohu říci, že jsme si velice sedly a bylo nám spolu hezky.
Tím se podařilo, že se náš tým rozrostl na tři, skoro čtyři členy.
Báře jsem poslala dopisy a ona během několika dní poslala tři ilustrace, jednu lepší než druhou. Když jsem je ukazovala přátelům, shodli jsme se, že je to přesně ono. Takové ilustrace jsou naprosto pasující k dopisům a jsou ve shodě s tím, jaké ilustrace si během léta vysnili mladí sportovci.
Jsem autorka knihy Dopisy mladému sportovci od Vítěze, žena, která miluje život a ráda inspiruje druhé.
Jsem trenérka, která se více jak 10 let věnuje mladým badmintonistům a také bývalá juniorská reprezentantka, která byla na Mistrovství Evropy i světa.
Učím na vysoké škole a věnuji se vzdělávání trenérů badmintonu v ČR.