Je tato překážka nad naše síly?

Zdálo se, že vše jde hladce. Podařilo se zajistit první i druhou korekturu, Lenka pracovala na grafických úpravách knížky, já jsem se snažila postupně pronikat do oblasti marketingu, práce se sociálními sítěmi nebo jak a kde sehnat peníze na vydání knihy.

Trochu zneklidňující bylo, že Bára už dlouho neposlala žádnou ilustraci a ani se neozvala.

Nechtěla jsem působit dotěrně, na druhou stranu, jsem potřebovala vědět, jak se situace vyvíjí a jestli je vše v pořádku. Začátkem roku jsem ji psala zprávu, kde jsem se snažila zorientovat v situaci. Za týden se nám podařilo se telefonicky spojit.

Bára přiznala, že mi chtěla psát, že to vzdává, že to teď nestihne namalovat.

Byla to sice nepříjemná zpráva, ale hned v telefonu jsem ji chtěla dát jasně najevo, že je pro mě velice důležité, aby knihu ilustrovala právě ona. Že raději počkáme, až se malování opět bude dařit, než abychom hledaly narychlo někoho jiného, který by stihl můj „vybraný“ termín.

Věděla jsem, že ilustrace jsou dokonalé k záměru knihy a výměna ilustrátorky nepřicházela v úvahu.

Tím jsem se osvobodila od svázanosti a nutnosti vydat knihu tak, aby se mohla prezentovat na Badmintonové konferenci a rozhodla se, nechat to s důvěrou, že tak, jak to bude, to bude nejlepší. S Bárou jsme se dohodly, že zkusí do konce ledna něco namalovat a když to nepůjde, tak posuneme vydání knihy na později.

Vše má své důvody, i když mi to zatím nechápeme.

O to větší radost jsem měla, když 27. 1. 2023 mi na e-mail přišla nádherná ilustrace k dopisu Odpočívej. Hned jsem se o tu radost podělila s rodinou, Lenkou a pár blízkými přáteli. Svitla naděje, že se Báře začíná dobře malovat a budeme moci v klidu pokračovat v přípravě na vydání knihy.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *