Mám tolik zážitků, vzpomínek a myšlenek k tomuto tématu, že ani nevím kde začít. Je tolik vlivů, na které hráči, rodiče nebo trenéři svádí výsledek zápasu či utkání, že to bude asi dlouhý článek. No, uvidíme, necháme se překvapit, ale věřím, že bude hlavně přínosný a ucelený. A že na jeho konci zjistíte, jak to celé s vlivy je.
Možná jste se již setkali se základním rozdělením na vlivy vnější a vnitřní.
Dalo by se to přetransformovat na vlivy, které ovlivnit nemůžeme, to jsou ty vnější a na ty, co ovlivnit můžeme, to jsou ty vnitřní. Ano, přesně jak čtete, některé se nedají ovlivnit.
A to je podle mě informace, která trochu dráždí mnoho rodičů i mladých sportovců.
Znamená to, že s těmito vlivy nejde nic dělat a je třeba nechat to být.
Co se dá zařadit mezi takové vlivy? Určitě vás samotné něco napadne, třeba takové počasí, zvláště u venkovních sportů, je velice podstatná věc. A jak je vám již jasné, s tím, jestli bude svítit slunce nebo pršet my vůbec nic neuděláme. A že třeba vlhký povrch po dešti má jiné vlastnosti odrazu míčku a nároky na ubrzdění pohybu těla, vás možná také napadlo.
Již jsem se zmínila o povrchu, vlivu, který nijak neovlivníme, i když dokáže výrazně ovlivnit výsledek zápasu mladého sportovce. Když vezmeme tenis, tak ve smyslu odrazu míčku od země a zmiňované změny směru pohybu. Pokud bychom braly badminton, tak se setkáváme s tím, že je podlaha moc měkká nebo naopak tvrdá oproti tomu, kde jsou hráči zvyklí trénovat. Mohou je začít z podlahy bolet záda nebo kolena.
Dalším problémem je to, že některé povrhy kloužou a pak udělat výpad, při kterém by sportovec měl zastavit je dosti náročný úkon.
V hale kromě podlahy patří mezi další neovlivnitelný faktor světla, která někdy zasahují do kurtů, jindy ne. Možná už jste se sami setkaly s tím, že někteří profesionální sportovci si na halu stěžovali. Já to vždy brala tak, že všichni mají podmínky stejné a že jedna z velice důležitých dovedností mladého sportovce je umění se přizpůsobit a zvyknout si na dané podmínky.
Právě díky této přizpůsobivosti je vyšší šance, že mladý sportovec bude jednou úspěšný.
Když bychom se přesunuli od materiálních věcí okolo prostředí, dostaneme se k několika vlivům, které bohužel stále není v našich silám zcela ovlivnit.
Dobrá zpráva je, že úplně nereálné to není, ale je to dřina. Nic není zadarmo.
Mezi tyto vlivy patří to
– jak se mladý sportovec před zápasem vyspí,
– zda bude schopen se nasnídat,
– zda bude schopen během dne na turnaji něco sníst,
– v jakém psychickém rozpoložení se nachází, na co zrovna myslí a jakou má náladu,
– co ho bolí,
– jestli má nějaké zdravotní obtíže.
Pokud by vás více zajímalo, co se s těmito vlivy dá dělat, doporučuji vám pokračovat zde.
Nebojte se, ještě nejsme u konce toho, na čem se dá pracovat. Ještě se najde několik oblastí, které mohou pomoci ovlivnit výsledek utkání. Ale jak tady již několikrát zaznělo, je to o práci. Mnohdy o každodenní práci, o tom, že je třeba tyto věci trénovat již na tréninku a postupně se je učit. Nejde to tedy hned, je to proces, ale stojí to za to.
A vy maminky, můžete svému mladému sportovci v této oblasti hodně pomoci.
Jednak tím, že budete rozumět tomu, co se dá změnit a co ne a tak pomůžete mladému sportovci se v tom zorientovat. Díky této orientaci budete schopny zamezit tomu, aby se trápilo vaše dítě kvůli něčemu, co nemůže změnit. Dále budete schopny jim pomoci
a vysvětlit, jak to funguje a co se s tím dá dělat a věřím, že těmito znalostmi
i dovednostmi jim budete oporou.
Teď přichází třetí skupina vlivů, které bych ráda zmínila. Dle mého úsudku je to zase
o úroveň výš. Nejdříve byly vlivy, se kterými se nedá nic dělat, „jen“ je třeba se naučit je přijmout, že to tak je a nedá se s tím nic dělat. Do další úrovně patřily vlivy, na kterých se dá pracovat, i když je to dřina, ale je to pro většinu dosažitelné. Třetí úroveň je na delší práci a už se to pomalu blíží profesionálnímu sportu a věcem, které profesionální sportovci řeší.
Jde o to:
– umět pracovat a komunikovat s trenérem,
– vnímat, co sportovci říká,
– umět taktické rady převést do praxe,
– sledovat změnu hry soupeře a jeho kvality,
– vyhodnocovat, které silné stránky zrovna dneska aktuálně mladý sportovec má,
– jak se mu aktuálně daří,
– kolik má sportovec natrénováno
– jaké je reálné očekávání výsledků, zda to odpovídá s tím, co přípravě věnoval,
– tlak okolí (rodiče, trenéři, sponzoři, klub, ale i sám hráč).
Dalším velkým tématem v badmintonu občas bývá, kdo fandí mladému sportovci a kdo jeho soupeři a jak toto fandění vypadá.
Nejde už tedy jen o mladého sportovce (jestli snídá, spí, atd.), ale do hry vstupují další jedinci (hráči, rodiče, trenéři) nebo okolnosti.
A všechny tyto tři skupiny ještě doplňuje jedna velká neznámá a tím je náhoda. Někdy prostě nemůžete udělat nic a něco se pokazí anebo naopak se něco povede, aniž by to byla zásluha mladého sportovce nebo kohokoli jiného. Je to prostě náhoda, že to dopadlo přesně takto.
Byla bych ráda, kdyby tento článek sloužil k tomu, že si uvědomíme, že těch vlivů je opravdu hodně a není moc v našich silách je mít všechny pod kontrolou. A i kdyby se to povedlo, tak stejně je tu ten čtvrtý, kterým je náhoda a ta může vše otočit vzhůru nohama.
Několik myšlenek a tipů na závěr:
Bavte se s mladým sportovcem o tom, co vše ovlivňuje průběh a výsledek utkání.
Učte ho, že se nedá vše ovlivnit a někdy je třeba to nechat být a soustředit se na věci, které se ovlivnit dají.
Pro vás, maminky, je dobré vědět, že to, když se dítěti nedaří, nedělá schválně, ale může být hodně důvodů, proč to nejde.
Nepřehánějme to, když dítě prohraje/vyhraje, teď už víme, co vše se na výsledku podílí. Marián Jelínek píše ve své knize: „Slavte jen do půlnoci a druhý den jděte makat znova a stejně tak, plačte jen do půlnoci a pak jděte znova makat a pracovat na sobě”.
Slovo závěrem
Žádný z těchto důvodů není současně výmluva. Nelíbí se mi, když si v rozhovorech profesionálové stěžují na různé okolnosti atd. a vymlouvají se, proč to zrovna nešlo
a nevyhráli. Myslím si, že je dobré dané věci pojmenovat, zkusit najít něco, co mohu změnit a posunout dál a na tom pracovat a zkoušet znova a znova již od útlého věku
Jsem autorka knihy Dopisy mladému sportovci od Vítěze, žena, která miluje život a ráda inspiruje druhé.
Jsem trenérka, která se více jak 10 let věnuje mladým badmintonistům a také bývalá juniorská reprezentantka, která byla na Mistrovství Evropy i světa.
Učím na vysoké škole a věnuji se vzdělávání trenérů badmintonu v ČR.